Stále více vědecké literatury v posledních letech věnuje značnou pozornost fascinujícímu světu našeho trávicího systému – střevnímu mikrobiomu. Tento složitý ekosystém zahrnující biliony mikroorganismů je stále více považován za klíčového hráče v různých aspektech zdraví a nemocí, včetně regulace hmotnosti. Obousměrný vztah mezi zdravím střev a hubnutím nabízí nový pohled na epidemii obezity a snahu o zdravé strategie hubnutí.
Střevní mikrobiom se skládá z různých druhů bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů, které sídlí v našich střevech. Mikrobiota, což je termín označující mikrobiální obyvatele našich střev, s námi udržuje symbiotický vztah, pomáhá nám při trávení potravy, syntéze vitaminů, imunitních funkcích a dalších činnostech. Úloha střevního mikrobiomu však přesahuje tyto základní funkce, zejména ovlivňuje tělesnou hmotnost a metabolismus.
Nerovnováha ve střevním mikrobiomu, označovaná jako „dysbióza“, je spojována s několika zdravotními stavy, včetně obezity. Studie ukazují, že jedinci s obezitou mají často odlišné složení střevního mikrobiomu ve srovnání se svými štíhlými protějšky, vykazují menší rozmanitost a změněné metabolické funkce. Tyto změny mohou přispívat k nárůstu hmotnosti několika mechanismy.
Za prvé, některé typy bakterií jsou účinnější při získávání kalorií z potravy a jejich ukládání ve formě tuku. Střevní mikrobiom, v němž převažují tyto druhy, proto může vést ke zvýšenému získávání energie ze stravy a následnému přibývání na váze. Výzkum například zjistil, že ve střevech obézních jedinců převažují bakterie rodu Firmicutes a méně bakterie rodu Bacteroidetes, což je rovnováha, která může upřednostňovat ukládání energie před jejím výdejem.
Za druhé, střevní mikrobiota může ovlivňovat signály hladu a sytosti, což má vliv na to, kolik a kdy jíme. Střevní mikrobiom komunikuje s mozkem prostřednictvím osy střevo-mozek a vysílá zprávy, které mohou ovlivňovat náladu, chuť k jídlu a pocit sytosti. Změněná střevní mikrobiota může tyto signály narušit, což vede ke zvýšenému příjmu potravy a přibývání na váze.
Za třetí, střevní mikrobiom může ovlivnit metabolické zdraví, což má vliv na rozvoj stavů, jako je inzulínová rezistence, která úzce souvisí s přibýváním na váze. Některé výzkumy naznačují, že specifické střevní bakterie mohou ovlivňovat reakci těla na inzulin, hormon, který reguluje hladinu cukru v krvi.
Poznání souvislosti mezi zdravím střev a hubnutím otevírá cestu k inovativním přístupům k regulaci hmotnosti. Probiotika, prebiotika a vyvážená strava mohou pomoci obnovit zdravý střevní mikrobiom, což může pomoci při snaze o snížení hmotnosti.
Probiotika jsou prospěšné bakterie, které mohou obohatit střevní mikrobiom. Lze je získat z fermentovaných potravin nebo doplňků stravy. Některé kmeny probiotik jsou spojovány s hubnutím, včetně některých druhů Lactobacillus.
Prebiotika jsou naproti tomu nestravitelné složky potravy, které slouží jako palivo pro prospěšné střevní bakterie a podporují jejich růst. Mezi potraviny bohaté na prebiotika patří celozrnné potraviny, banány, cibule a česnek. Konzumace prebiotik může pomoci zvýšit rozmanitost střevního mikrobiomu, což je aspekt spojený se zdravější tělesnou hmotností.
Zdravý střevní mikrobiom může podpořit také vyvážená strava bohatá na vlákninu a s nízkým obsahem zpracovaných potravin. Vláknina působí jako prebiotikum a podporuje růst prospěšných bakterií. Strava bohatá na různé druhy ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a libových bílkovin navíc může pomoci udržet rozmanitost střevních mikrobů, což může pomoci při regulaci hmotnosti.
Střevní mikrobiom hraje podstatnou roli v regulaci hmotnosti a nabízí nový pohled na strategie snižování hmotnosti. Snaha o zdravá střeva prostřednictvím změny stravy a životního stylu může nejen podpořit hubnutí, ale také přinést další zdravotní výhody, což odráží složitý a dalekosáhlý vliv naší střevní mikrobioty. S tím, jak pokračujeme v odhalování souvislostí mezi střevy a hmotností, získává přísloví „důvěřuj svým střevům“ v oblasti hubnutí zcela nový význam.